Novinky

Za posledních 23 let zdražila voda stonásobně

Zřejmě žádná jiná komodita nezdražila od začátku 90. let v Česku tak výrazně jako voda z kohoutku. Letos v lednu stoupla podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) její cena ve srovnání s loňskem v průměru o dalších sedm až osm procent a pohybovala se v průměru už kolem 80 korun za metr krychlový. Za posledních 23 let tak zdražila voda stonásobně. Ještě v roce 1990 se totiž platilo za kubík vody pouhých 80 haléřů. Zatímco ceny kohoutkové vody se prudce zvedly, její spotřeba postupně klesá.

Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Výměna ministrů jednotlivých resortů naší vlády s sebou přinesla mnoho změn. Vzhledem k tomu, že se ministrem zemědělství stal dosavadní šéf Potravinářské komory (PK ČR), a s sebou na ministerstvo vzal svou dlouholetou tiskovou mluvčí Danu Večeřovou, začala škatulata i na podřízených pozicích. Od 11. července je novou tváří tiskového odboru Jarmila Štolcová, bývalá manažerka společnosti Foodservis, která na sebe během krátké doby od jmenování do funkce strhla nebývalou pozornost. Dnes totiž na oficiálním portálu PK zveřejnila velmi kontroverzní stanovisko o nabízení kohoutkové vody v restauracích. Podle ní si můžeme o bezpečnosti kohoutkové vody jen nechat zdát. Jak je to doopravdy, jsme začali ihned zjišťovat u dodavatelů pitné vody a požádali jsme o vysvětlení i samotnou Jarmilu Štolcovou. Boj Davida s Goliášem začal (po kolikáté už?). Kdo je kdo v tomto příběhu, nechám na vás…

Znečištěná voda je nebezpečná

Podle zprávy OSN „nyní více lidí umírá kvůli požití kontaminované a znečištěné vody než kvůli všem formám násilí včetně válek“. OSN uvádí, že každý den jsou do řek a moře vypuštěny dva miliony tun odpadu — zemědělského, průmyslového a také z domácností, čímž se šíří nemoci a ničí ekosystémy. Každých 20 vteřin zemře jedno dítě ve věku do pěti let na nějakou chorobu přenášenou vodou. Achim Steiner, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí, řekl: „Pokud má svět prosperovat, ... musíme společným úsilím najít nějaké přijatelné a zodpovědné řešení problémů týkajících se odpadu.“

Indický vodní muž se stal spásou pro milióny lidí

Na indického vodního muže překřtila média Rádžendru Singha, nositele letošní Stockholmské ceny za vodu, známé jako „vodní nobelovka“. Rádžendra vystudoval medicínu, ale když rozběhl svou praxi na venkově ve státě Rádžastán a poznal potřeby místních obyvatel, rozhodl se změnit kariéru. Největším problémem místních lidí podle něj nebylo zdraví, ale voda, především pitná.

Rádžastán leží na severovýchodě Indie. Polovinu zabírá poušť a polopoušť, druhá část je sice zelenější, ale i tam zasahuje tzv. dešťový stín a dlouhé měsíce neprší.

„Když jsem začínal, prostě jsme hledali možnosti zajistit lidem pitnou vodu, ale rozrostlo se to,“ říká „vodní muž“ s úsměvem. Při důkladnějším zkoumání problému zjistil, že podzemní voda v regionu je prakticky všechna spotřebována na zavlažování, ale nestačí. Nedostatek vody se projevoval v nízkých výnosech polí, řeky se změnily v potoky, lesy vyschly a ustoupily a lidem z venkova, pokud se chtěli uživit, nezbylo než odejít do měst.

Rádžendra byl ovšem nejen lékař a vnímavý pozorovatel, ale i milovník historie. A tak se rozpomenul na knihy popisující dávné zemědělské praktiky. A začal podle nich jednat. Přesvědčoval lidi, aby na svažitých úhorech postavili malé hráze. Tak vznikly sice mělké, ale hojné rybníčky, v nichž se během monzunů zachytila a nashromáždila voda, která by jinak odtekla do údolí a krátce rozvodněnými řekami pryč z kraje.

Voda v Rádžendrových nádržích sice nevydržela celou „suchou“ sezónu, ale vsákla se do půdy a postupně obnovila hladinu podzemní vody. Prosté, ale účinné. Indická média tvrdí, že díky jeho úsilí se zastavil exodus lidí z tisícovky vesnic Rádžastánu.

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem